Dětský domov a Školní jídelna je příspěvkovou        

              organizací  zřizovanou Moravskoslezským krajem.

"Ne ten člověk žil více, který se dožil vysokého věku, ale ten, který svůj život více procítil."  

J.J. Rousseau

         -----------------------------------------------------

Dostalo se mi milé povinnosti napsat úvodní slovo k našim webovým stránkám. Přestože povinnost je to milá, není nikterak jednoduché pár větami vyjádřit, co bych Vám, chystajícím se brouzdat našimi webovkami, chtěla sdělit. Přesto se o to pokusím a věřím, že nebudete litovat času, který s námi internetově strávíte.

 Našemu domovu říkáme domeček. Je útulný, barevný a je v něm lidské teplo. A také zázemí, které je tolik potřebné. Žijeme v něm jako jedna rodina, svítí nám k tomu sluníčko a když se někdy objeví mráček, společnými silami jej odfoukneme.

• Neznáme slovo „NEJDE“ – když se do něčeho dáme, tak se vší vervou.
• Umíme se smát, i když nám je někdy do pláče.
• Přestože osud není vždy vlídný, věříme v dobro.
• Někdy máme velkou zodpovědnost i za Ty, kteří by ji měli mít především.
• Stane se, že nevidíme cestu, ale většinou ji stejně najdeme.
• Zlobíme se na všechno a na všechny, ale nakonec zvítězí pokora.
• Často bojujeme s větrnými mlýny, ale nevzdáváme se.

Slova dětí nebo tet a strejdů v našem domečku? Řekla bych, že obojí. Jde nám o společný cíl, máme společné prožitky, trápení i ideály. A všechny souvisejí s životem dětí a prací pedagogů v dětském domově.

Život dětí v dětském domově není jednoduchý, protože plnohodnotně nenahradí ten v rodině. Většinou jsou to děti velmi silné a zpravidla ani ta nejhorší zkušenost, kterou jim život nezřídka přinese,  je nedostane zcela na kolena. Vždy se postaví a jdou dále. Před jednou věcí však všichni smekáme. I když jsou vděčné za lásku a péči svých tet a strejdů v domečku, místo v srdci pečlivě nachystané  pro své rodiče mají opatřeno značkou „rezervé“ a tam je vstup zakázán. A jak už to v životě bývá, ne vždy se jim podaří onu pomyslnou cedulku sundat a odnést třeba do sběru. Někdy jim volné místo v srdci zůstane napořád.

Přesto všechno umějí být naše děti veselé, zvídavé, upovídané, nadané i všemi mastmi mazané. Jsou to zkrátka naše zlatíčka.

Práce tet a strejdů je náročná, protože do dětského domova nosí kus svého rodinného tepla a neměřitelné množství lásky. A to všechno rádi, nezištně a nad rámec svých pracovních povinností. A co více – jsou to nadšenci se smyslem pro humor, obětavci se srdcem na dlani, prostě skvělí, optimisticky ladění  praktici křížení s odborníky. 

 A tak si tady žijeme jako jedna velká rodina, je nám spolu dobře a děláme vše proto,

• aby našim dětem bylo ještě líp
• aby se rodiče umoudřili a pochopili, že právě děti jsou kořením i pokladem jejich života
• aby se našli hodní a obětaví pěstouni, kteří nabídnou rodinu těm dětem, jejichž rodiče nic nepochopili
• aby náš domeček byl pro děti jen dočasným přístavem klidu, porozumění a lásky
• aby brzy našly svůj přístav trvalý………

Věřím, že naše stránky Vám alespoň trošku přiblíží život dětí  v našem domečku, nastíní Vám podstatu dětského domova i to, jak si u nás, v Dětském domově Havířov, žijeme……       

                                                     Mgr. Ladislava Hilbertová

Naši patroni

Harmonogram 2019 Havrani